instruction stringlengths 71 165 | input stringclasses 1
value | output stringlengths 300 714 |
|---|---|---|
Plyn se izobaricky rozpíná při tlaku 100000 Pa o objem 0,078 m³. Vypočítej práci plynu a změnu vnitřní energie, přijme-li teplo 5000 J. | Práce: 7800 J. Změna vnitřní energie: -2800 J.
Postup: 1) W = p·ΔV = 100000 Pa · 0,078 m³ = 7800 J. Jednotky: Pa·m³ = (N/m²)·m³ = N·m = J. 2) První termodynamický zákon ΔU = Q − W = 5000 J − 7800 J = -2800 J. Jednotky J. 3) Kontrola: expanze koná práci, proto ΔU < Q. Závěr: W = 7800 J, ΔU = -2800 J. | |
Vypočítej teplo k ohřátí 1,3 kg vody o 20 K. Měrná tepelná kapacita c = 4186 J/(kg·K). | Teplo: 108836 J.
Postup: 1) Q = m·c·ΔT = 1,3 kg · 4186 J/(kg·K) · 20 K = 108836 J. Jednotky: kg·J/(kg·K)·K = J. 2) Kontrola: rozdíl 20 K = 20 °C, velikost shodná. 3) Účinnost ohřevu by snížila využité teplo, zde ideální případ. Závěr: Q = 108836 J = 108,8 kJ. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, objem v l, látkové ... | |
Plyn se izobaricky rozpíná při tlaku 100000 Pa o objem 0,039 m³. Vypočítej práci plynu a změnu vnitřní energie, přijme-li teplo 5000 J. | Práce: 3900 J. Změna vnitřní energie: 1100 J.
Postup: 1) W = p·ΔV = 100000 Pa · 0,039 m³ = 3900 J. Jednotky: Pa·m³ = (N/m²)·m³ = N·m = J. 2) První termodynamický zákon ΔU = Q − W = 5000 J − 3900 J = 1100 J. Jednotky J. 3) Kontrola: expanze koná práci, proto ΔU < Q. Závěr: W = 3900 J, ΔU = 1100 J. Kontrola jednotek: ko... | |
Vypočítej teplo k ohřátí 2,8 kg vody o 22 K. Měrná tepelná kapacita c = 4186 J/(kg·K). | Teplo: 257857,6 J.
Postup: 1) Q = m·c·ΔT = 2,8 kg · 4186 J/(kg·K) · 22 K = 257857,6 J. Jednotky: kg·J/(kg·K)·K = J. 2) Kontrola: rozdíl 22 K = 22 °C, velikost shodná. 3) Účinnost ohřevu by snížila využité teplo, zde ideální případ. Závěr: Q = 257857,6 J = 257,9 kJ. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, objem v l, lá... | |
Plyn se izobaricky rozpíná při tlaku 150000 Pa o objem 0,048 m³. Vypočítej práci plynu a změnu vnitřní energie, přijme-li teplo 5000 J. | Práce: 7200 J. Změna vnitřní energie: -2200 J.
Postup: 1) W = p·ΔV = 150000 Pa · 0,048 m³ = 7200 J. Jednotky: Pa·m³ = (N/m²)·m³ = N·m = J. 2) První termodynamický zákon ΔU = Q − W = 5000 J − 7200 J = -2200 J. Jednotky J. 3) Kontrola: expanze koná práci, proto ΔU < Q. Závěr: W = 7200 J, ΔU = -2200 J. | |
Vypočítej teplo k ohřátí 1,7 kg vody o 22 K. Měrná tepelná kapacita c = 4186 J/(kg·K). | Teplo: 156556,4 J.
Postup: 1) Q = m·c·ΔT = 1,7 kg · 4186 J/(kg·K) · 22 K = 156556,4 J. Jednotky: kg·J/(kg·K)·K = J. 2) Kontrola: rozdíl 22 K = 22 °C, velikost shodná. 3) Účinnost ohřevu by snížila využité teplo, zde ideální případ. Závěr: Q = 156556,4 J = 156,6 kJ. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, objem v l, lá... | |
Plyn se izobaricky rozpíná při tlaku 100000 Pa o objem 0,026 m³. Vypočítej práci plynu a změnu vnitřní energie, přijme-li teplo 5000 J. | Práce: 2600 J. Změna vnitřní energie: 2400 J.
Postup: 1) W = p·ΔV = 100000 Pa · 0,026 m³ = 2600 J. Jednotky: Pa·m³ = (N/m²)·m³ = N·m = J. 2) První termodynamický zákon ΔU = Q − W = 5000 J − 2600 J = 2400 J. Jednotky J. 3) Kontrola: expanze koná práci, proto ΔU < Q. Závěr: W = 2600 J, ΔU = 2400 J. Kontrola jednotek: ko... | |
Vypočítej teplo k ohřátí 1,7 kg vody o 17 K. Měrná tepelná kapacita c = 4186 J/(kg·K). | Teplo: 120975,4 J.
Postup: 1) Q = m·c·ΔT = 1,7 kg · 4186 J/(kg·K) · 17 K = 120975,4 J. Jednotky: kg·J/(kg·K)·K = J. 2) Kontrola: rozdíl 17 K = 17 °C, velikost shodná. 3) Účinnost ohřevu by snížila využité teplo, zde ideální případ. Závěr: Q = 120975,4 J = 121 kJ. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, objem v l, látk... | |
Plyn se izobaricky rozpíná při tlaku 150000 Pa o objem 0,089 m³. Vypočítej práci plynu a změnu vnitřní energie, přijme-li teplo 5000 J. (zadání č. 2, obměna hodnot) | Práce: 13350 J. Změna vnitřní energie: -8350 J.
Postup: 1) W = p·ΔV = 150000 Pa · 0,089 m³ = 13350 J. Jednotky: Pa·m³ = (N/m²)·m³ = N·m = J. 2) První termodynamický zákon ΔU = Q − W = 5000 J − 13350 J = -8350 J. Jednotky J. 3) Kontrola: expanze koná práci, proto ΔU < Q. Závěr: W = 13350 J, ΔU = -8350 J. | |
Vypočítej teplo k ohřátí 0,8 kg vody o 36 K. Měrná tepelná kapacita c = 4186 J/(kg·K). | Teplo: 120556,8 J.
Postup: 1) Q = m·c·ΔT = 0,8 kg · 4186 J/(kg·K) · 36 K = 120556,8 J. Jednotky: kg·J/(kg·K)·K = J. 2) Kontrola: rozdíl 36 K = 36 °C, velikost shodná. 3) Účinnost ohřevu by snížila využité teplo, zde ideální případ. Závěr: Q = 120556,8 J = 120,6 kJ. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, objem v l, lá... | |
Plyn se izobaricky rozpíná při tlaku 150000 Pa o objem 0,069 m³. Vypočítej práci plynu a změnu vnitřní energie, přijme-li teplo 5000 J. | Práce: 10350 J. Změna vnitřní energie: -5350 J.
Postup: 1) W = p·ΔV = 150000 Pa · 0,069 m³ = 10350 J. Jednotky: Pa·m³ = (N/m²)·m³ = N·m = J. 2) První termodynamický zákon ΔU = Q − W = 5000 J − 10350 J = -5350 J. Jednotky J. 3) Kontrola: expanze koná práci, proto ΔU < Q. Závěr: W = 10350 J, ΔU = -5350 J. | |
Vypočítej teplo k ohřátí 2,8 kg vody o 29 K. Měrná tepelná kapacita c = 4186 J/(kg·K). | Teplo: 339903,2 J.
Postup: 1) Q = m·c·ΔT = 2,8 kg · 4186 J/(kg·K) · 29 K = 339903,2 J. Jednotky: kg·J/(kg·K)·K = J. 2) Kontrola: rozdíl 29 K = 29 °C, velikost shodná. 3) Účinnost ohřevu by snížila využité teplo, zde ideální případ. Závěr: Q = 339903,2 J = 339,9 kJ. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, objem v l, lá... | |
Plyn se izobaricky rozpíná při tlaku 100000 Pa o objem 0,029 m³. Vypočítej práci plynu a změnu vnitřní energie, přijme-li teplo 5000 J. | Práce: 2900 J. Změna vnitřní energie: 2100 J.
Postup: 1) W = p·ΔV = 100000 Pa · 0,029 m³ = 2900 J. Jednotky: Pa·m³ = (N/m²)·m³ = N·m = J. 2) První termodynamický zákon ΔU = Q − W = 5000 J − 2900 J = 2100 J. Jednotky J. 3) Kontrola: expanze koná práci, proto ΔU < Q. Závěr: W = 2900 J, ΔU = 2100 J. Kontrola jednotek: ko... | |
Vypočítej teplo k ohřátí 1,1 kg vody o 34 K. Měrná tepelná kapacita c = 4186 J/(kg·K). | Teplo: 156556,4 J.
Postup: 1) Q = m·c·ΔT = 1,1 kg · 4186 J/(kg·K) · 34 K = 156556,4 J. Jednotky: kg·J/(kg·K)·K = J. 2) Kontrola: rozdíl 34 K = 34 °C, velikost shodná. 3) Účinnost ohřevu by snížila využité teplo, zde ideální případ. Závěr: Q = 156556,4 J = 156,6 kJ. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, objem v l, lá... | |
Plyn se izobaricky rozpíná při tlaku 200000 Pa o objem 0,047 m³. Vypočítej práci plynu a změnu vnitřní energie, přijme-li teplo 5000 J. | Práce: 9400 J. Změna vnitřní energie: -4400 J.
Postup: 1) W = p·ΔV = 200000 Pa · 0,047 m³ = 9400 J. Jednotky: Pa·m³ = (N/m²)·m³ = N·m = J. 2) První termodynamický zákon ΔU = Q − W = 5000 J − 9400 J = -4400 J. Jednotky J. 3) Kontrola: expanze koná práci, proto ΔU < Q. Závěr: W = 9400 J, ΔU = -4400 J. | |
Vypočítej teplo k ohřátí 2,2 kg vody o 16 K. Měrná tepelná kapacita c = 4186 J/(kg·K). | Teplo: 147347,2 J.
Postup: 1) Q = m·c·ΔT = 2,2 kg · 4186 J/(kg·K) · 16 K = 147347,2 J. Jednotky: kg·J/(kg·K)·K = J. 2) Kontrola: rozdíl 16 K = 16 °C, velikost shodná. 3) Účinnost ohřevu by snížila využité teplo, zde ideální případ. Závěr: Q = 147347,2 J = 147,3 kJ. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, objem v l, lá... | |
Plyn se izobaricky rozpíná při tlaku 100000 Pa o objem 0,066 m³. Vypočítej práci plynu a změnu vnitřní energie, přijme-li teplo 5000 J. | Práce: 6600 J. Změna vnitřní energie: -1600 J.
Postup: 1) W = p·ΔV = 100000 Pa · 0,066 m³ = 6600 J. Jednotky: Pa·m³ = (N/m²)·m³ = N·m = J. 2) První termodynamický zákon ΔU = Q − W = 5000 J − 6600 J = -1600 J. Jednotky J. 3) Kontrola: expanze koná práci, proto ΔU < Q. Závěr: W = 6600 J, ΔU = -1600 J. | |
Vypočítej teplo k ohřátí 2,6 kg vody o 20 K. Měrná tepelná kapacita c = 4186 J/(kg·K). | Teplo: 217672 J.
Postup: 1) Q = m·c·ΔT = 2,6 kg · 4186 J/(kg·K) · 20 K = 217672 J. Jednotky: kg·J/(kg·K)·K = J. 2) Kontrola: rozdíl 20 K = 20 °C, velikost shodná. 3) Účinnost ohřevu by snížila využité teplo, zde ideální případ. Závěr: Q = 217672 J = 217,7 kJ. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, objem v l, látkové ... | |
Plyn se izobaricky rozpíná při tlaku 200000 Pa o objem 0,075 m³. Vypočítej práci plynu a změnu vnitřní energie, přijme-li teplo 5000 J. | Práce: 15000 J. Změna vnitřní energie: -10000 J.
Postup: 1) W = p·ΔV = 200000 Pa · 0,075 m³ = 15000 J. Jednotky: Pa·m³ = (N/m²)·m³ = N·m = J. 2) První termodynamický zákon ΔU = Q − W = 5000 J − 15000 J = -10000 J. Jednotky J. 3) Kontrola: expanze koná práci, proto ΔU < Q. Závěr: W = 15000 J, ΔU = -10000 J. | |
Vypočítej teplo k ohřátí 2,8 kg vody o 28 K. Měrná tepelná kapacita c = 4186 J/(kg·K). | Teplo: 328182,4 J.
Postup: 1) Q = m·c·ΔT = 2,8 kg · 4186 J/(kg·K) · 28 K = 328182,4 J. Jednotky: kg·J/(kg·K)·K = J. 2) Kontrola: rozdíl 28 K = 28 °C, velikost shodná. 3) Účinnost ohřevu by snížila využité teplo, zde ideální případ. Závěr: Q = 328182,4 J = 328,2 kJ. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, objem v l, lá... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,2 m. Předmět je 1,51 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,231 m. Zvětšení -0,15×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 1,51 m, f = 0,2 m. Tedy 1/a′ = 1/0,2 m − 1/1,51 m = 4,338 m⁻¹. 2) a′ = 0,231 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,15. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 52°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 31,7°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 52° = 0,5253. 2) α₂ = arcsin(0,5253) = 31,7°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 31,7°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,5 m. Předmět je 1,52 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,745 m. Zvětšení -0,49×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 1,52 m, f = 0,5 m. Tedy 1/a′ = 1/0,5 m − 1/1,52 m = 1,342 m⁻¹. 2) a′ = 0,745 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,49. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 22°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 14,5°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 22° = 0,2497. 2) α₂ = arcsin(0,2497) = 14,5°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 14,5°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,1 m. Předmět je 0,47 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,127 m. Zvětšení -0,27×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 0,47 m, f = 0,1 m. Tedy 1/a′ = 1/0,1 m − 1/0,47 m = 7,872 m⁻¹. 2) a′ = 0,127 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,27. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 38°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 24,2°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 38° = 0,4104. 2) α₂ = arcsin(0,4104) = 24,2°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 24,2°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,5 m. Předmět je 0,36 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti -1,286 m. Zvětšení 3,57×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 0,36 m, f = 0,5 m. Tedy 1/a′ = 1/0,5 m − 1/0,36 m = -0,778 m⁻¹. 2) a′ = -1,286 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = 3,57. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = -... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 29°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 18,9°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 29° = 0,3232. 2) α₂ = arcsin(0,3232) = 18,9°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 18,9°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,5 m. Předmět je 0,57 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 4,071 m. Zvětšení -7,14×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 0,57 m, f = 0,5 m. Tedy 1/a′ = 1/0,5 m − 1/0,57 m = 0,246 m⁻¹. 2) a′ = 4,071 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -7,14. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 4,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 33°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 21,3°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 33° = 0,3631. 2) α₂ = arcsin(0,3631) = 21,3°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 21,3°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,5 m. Předmět je 0,44 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti -3,667 m. Zvětšení 8,33×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 0,44 m, f = 0,5 m. Tedy 1/a′ = 1/0,5 m − 1/0,44 m = -0,273 m⁻¹. 2) a′ = -3,667 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = 8,33. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = -... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 22°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. (zadání č. 2, obměna hodnot) | Úhel lomu: 14,5°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 22° = 0,2497. 2) α₂ = arcsin(0,2497) = 14,5°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 14,5°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,1 m. Předmět je 1,46 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,107 m. Zvětšení -0,07×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 1,46 m, f = 0,1 m. Tedy 1/a′ = 1/0,1 m − 1/1,46 m = 9,315 m⁻¹. 2) a′ = 0,107 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,07. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 22°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. (zadání č. 3, obměna hodnot) | Úhel lomu: 14,5°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 22° = 0,2497. 2) α₂ = arcsin(0,2497) = 14,5°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 14,5°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,2 m. Předmět je 1,55 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,23 m. Zvětšení -0,15×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 1,55 m, f = 0,2 m. Tedy 1/a′ = 1/0,2 m − 1/1,55 m = 4,355 m⁻¹. 2) a′ = 0,23 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,15. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,23... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 52°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. (zadání č. 2, obměna hodnot) | Úhel lomu: 31,7°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 52° = 0,5253. 2) α₂ = arcsin(0,5253) = 31,7°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 31,7°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,1 m. Předmět je 1,61 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,107 m. Zvětšení -0,07×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 1,61 m, f = 0,1 m. Tedy 1/a′ = 1/0,1 m − 1/1,61 m = 9,379 m⁻¹. 2) a′ = 0,107 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,07. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 42°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 26,5°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 42° = 0,4461. 2) α₂ = arcsin(0,4461) = 26,5°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 26,5°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,2 m. Předmět je 1,49 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,231 m. Zvětšení -0,16×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 1,49 m, f = 0,2 m. Tedy 1/a′ = 1/0,2 m − 1/1,49 m = 4,329 m⁻¹. 2) a′ = 0,231 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,16. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 46°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 28,7°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 46° = 0,4796. 2) α₂ = arcsin(0,4796) = 28,7°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 28,7°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,2 m. Předmět je 0,88 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,259 m. Zvětšení -0,29×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 0,88 m, f = 0,2 m. Tedy 1/a′ = 1/0,2 m − 1/0,88 m = 3,864 m⁻¹. 2) a′ = 0,259 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,29. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 57°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 34°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 57° = 0,5591. 2) α₂ = arcsin(0,5591) = 34°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 34°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, objem v l... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,1 m. Předmět je 1,41 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,108 m. Zvětšení -0,08×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 1,41 m, f = 0,1 m. Tedy 1/a′ = 1/0,1 m − 1/1,41 m = 9,291 m⁻¹. 2) a′ = 0,108 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,08. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 53°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 32,2°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 53° = 0,5324. 2) α₂ = arcsin(0,5324) = 32,2°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 32,2°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,2 m. Předmět je 1,74 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,226 m. Zvětšení -0,13×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 1,74 m, f = 0,2 m. Tedy 1/a′ = 1/0,2 m − 1/1,74 m = 4,425 m⁻¹. 2) a′ = 0,226 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,13. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 55°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 33,1°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 55° = 0,5461. 2) α₂ = arcsin(0,5461) = 33,1°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 33,1°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,2 m. Předmět je 1,46 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,232 m. Zvětšení -0,16×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 1,46 m, f = 0,2 m. Tedy 1/a′ = 1/0,2 m − 1/1,46 m = 4,315 m⁻¹. 2) a′ = 0,232 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,16. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 42°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. (zadání č. 2, obměna hodnot) | Úhel lomu: 26,5°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 42° = 0,4461. 2) α₂ = arcsin(0,4461) = 26,5°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 26,5°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,1 m. Předmět je 1,6 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,107 m. Zvětšení -0,07×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 1,6 m, f = 0,1 m. Tedy 1/a′ = 1/0,1 m − 1/1,6 m = 9,375 m⁻¹. 2) a′ = 0,107 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,07. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,10... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 39°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 24,8°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 39° = 0,4195. 2) α₂ = arcsin(0,4195) = 24,8°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 24,8°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,2 m. Předmět je 0,84 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,263 m. Zvětšení -0,31×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 0,84 m, f = 0,2 m. Tedy 1/a′ = 1/0,2 m − 1/0,84 m = 3,81 m⁻¹. 2) a′ = 0,263 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,31. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,2... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 47°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 29,2°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 47° = 0,4876. 2) α₂ = arcsin(0,4876) = 29,2°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 29,2°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,1 m. Předmět je 0,54 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,123 m. Zvětšení -0,23×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 0,54 m, f = 0,1 m. Tedy 1/a′ = 1/0,1 m − 1/0,54 m = 8,148 m⁻¹. 2) a′ = 0,123 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,23. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 53°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. (zadání č. 2, obměna hodnot) | Úhel lomu: 32,2°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 53° = 0,5324. 2) α₂ = arcsin(0,5324) = 32,2°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 32,2°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,5 m. Předmět je 1,91 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,677 m. Zvětšení -0,35×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 1,91 m, f = 0,5 m. Tedy 1/a′ = 1/0,5 m − 1/1,91 m = 1,476 m⁻¹. 2) a′ = 0,677 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,35. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 28°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 18,2°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 28° = 0,313. 2) α₂ = arcsin(0,313) = 18,2°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 18,2°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, objem... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,2 m. Předmět je 1,84 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,224 m. Zvětšení -0,12×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 1,84 m, f = 0,2 m. Tedy 1/a′ = 1/0,2 m − 1/1,84 m = 4,457 m⁻¹. 2) a′ = 0,224 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,12. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 55°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. (zadání č. 2, obměna hodnot) | Úhel lomu: 33,1°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 55° = 0,5461. 2) α₂ = arcsin(0,5461) = 33,1°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 33,1°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Spojná čočka má ohniskovou vzdálenost 0,1 m. Předmět je 0,49 m před čočkou. Urči polohu obrazu zobrazovací rovnicí a zvětšení. | Obraz ve vzdálenosti 0,126 m. Zvětšení -0,26×.
Postup: 1) 1/f = 1/a + 1/a′, kde a = 0,49 m, f = 0,1 m. Tedy 1/a′ = 1/0,1 m − 1/0,49 m = 7,959 m⁻¹. 2) a′ = 0,126 m. Jednotky: 1/m⁻¹ = m. 3) Zvětšení Z = −a′/a = -0,26. Záporné znamená převrácený obraz. 4) Kontrola: je-li a > 2f, obraz je zmenšený skutečný. Závěr: a′ = 0,... | |
Paprsek dopadá ze vzduchu (n₁ = 1,0) na sklo (n₂ = 1,5) pod úhlem dopadu 35°. Vypočítej úhel lomu podle Snellova zákona. | Úhel lomu: 22,5°.
Postup: 1) Snellův zákon n₁·sin α₁ = n₂·sin α₂. Tedy sin α₂ = (1,0/1,5)·sin 35° = 0,3824. 2) α₂ = arcsin(0,3824) = 22,5°. Úhly měřeny od kolmice v jednotkách °. 3) Kontrola: α₂ < α₁, paprsek se láme ke kolmici, souhlasí (n₂ > n₁). Závěr: úhel lomu je 22,5°. Kontrola jednotek: koncentrace v mol/l, obj... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 600 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. | Energie: 3.313e-19 J = 2,07 eV.
Postup: 1) λ = 600 nm = 600×10⁻⁹ m = 6.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 6.00e-07 m = 3.313e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 3.313e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 2,07 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 600 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 150 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. | Vlnová délka: 1.001e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 150 V = 2.403e-17 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 2.403e-17 J) = 6.617e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 6.617e-24 kg·m/s = 1.001e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 400 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. | Energie: 4.969e-19 J = 3,1 eV.
Postup: 1) λ = 400 nm = 400×10⁻⁹ m = 4.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 4.00e-07 m = 4.969e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 4.969e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 3,1 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 400 nm znamená větší energii. Z... | |
Elektron urychlený napětím 50 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. | Vlnová délka: 1.734e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 50 V = 8.010e-18 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 8.010e-18 J) = 3.820e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 3.820e-24 kg·m/s = 1.734e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(k... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 500 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. | Energie: 3.976e-19 J = 2,48 eV.
Postup: 1) λ = 500 nm = 500×10⁻⁹ m = 5.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 5.00e-07 m = 3.976e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 3.976e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 2,48 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 500 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 50 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 2, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.734e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 50 V = 8.010e-18 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 8.010e-18 J) = 3.820e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 3.820e-24 kg·m/s = 1.734e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(k... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 600 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 2, obměna hodnot) | Energie: 3.313e-19 J = 2,07 eV.
Postup: 1) λ = 600 nm = 600×10⁻⁹ m = 6.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 6.00e-07 m = 3.313e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 3.313e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 2,07 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 600 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 150 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 2, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.001e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 150 V = 2.403e-17 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 2.403e-17 J) = 6.617e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 6.617e-24 kg·m/s = 1.001e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 400 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 2, obměna hodnot) | Energie: 4.969e-19 J = 3,1 eV.
Postup: 1) λ = 400 nm = 400×10⁻⁹ m = 4.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 4.00e-07 m = 4.969e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 4.969e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 3,1 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 400 nm znamená větší energii. Z... | |
Elektron urychlený napětím 100 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. | Vlnová délka: 1.226e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 100 V = 1.602e-17 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 1.602e-17 J) = 5.403e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 5.403e-24 kg·m/s = 1.226e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 500 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 2, obměna hodnot) | Energie: 3.976e-19 J = 2,48 eV.
Postup: 1) λ = 500 nm = 500×10⁻⁹ m = 5.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 5.00e-07 m = 3.976e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 3.976e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 2,48 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 500 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 100 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 2, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.226e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 100 V = 1.602e-17 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 1.602e-17 J) = 5.403e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 5.403e-24 kg·m/s = 1.226e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 600 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 3, obměna hodnot) | Energie: 3.313e-19 J = 2,07 eV.
Postup: 1) λ = 600 nm = 600×10⁻⁹ m = 6.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 6.00e-07 m = 3.313e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 3.313e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 2,07 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 600 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 100 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 3, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.226e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 100 V = 1.602e-17 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 1.602e-17 J) = 5.403e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 5.403e-24 kg·m/s = 1.226e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 700 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. | Energie: 2.840e-19 J = 1,77 eV.
Postup: 1) λ = 700 nm = 700×10⁻⁹ m = 7.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 7.00e-07 m = 2.840e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 2.840e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 1,77 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 700 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 150 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 3, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.001e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 150 V = 2.403e-17 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 2.403e-17 J) = 6.617e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 6.617e-24 kg·m/s = 1.001e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 700 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 2, obměna hodnot) | Energie: 2.840e-19 J = 1,77 eV.
Postup: 1) λ = 700 nm = 700×10⁻⁹ m = 7.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 7.00e-07 m = 2.840e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 2.840e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 1,77 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 700 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 150 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 4, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.001e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 150 V = 2.403e-17 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 2.403e-17 J) = 6.617e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 6.617e-24 kg·m/s = 1.001e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 700 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 3, obměna hodnot) | Energie: 2.840e-19 J = 1,77 eV.
Postup: 1) λ = 700 nm = 700×10⁻⁹ m = 7.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 7.00e-07 m = 2.840e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 2.840e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 1,77 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 700 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 150 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 5, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.001e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 150 V = 2.403e-17 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 2.403e-17 J) = 6.617e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 6.617e-24 kg·m/s = 1.001e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 700 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 4, obměna hodnot) | Energie: 2.840e-19 J = 1,77 eV.
Postup: 1) λ = 700 nm = 700×10⁻⁹ m = 7.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 7.00e-07 m = 2.840e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 2.840e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 1,77 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 700 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 50 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 3, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.734e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 50 V = 8.010e-18 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 8.010e-18 J) = 3.820e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 3.820e-24 kg·m/s = 1.734e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(k... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 700 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 5, obměna hodnot) | Energie: 2.840e-19 J = 1,77 eV.
Postup: 1) λ = 700 nm = 700×10⁻⁹ m = 7.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 7.00e-07 m = 2.840e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 2.840e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 1,77 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 700 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 50 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 4, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.734e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 50 V = 8.010e-18 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 8.010e-18 J) = 3.820e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 3.820e-24 kg·m/s = 1.734e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(k... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 400 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 3, obměna hodnot) | Energie: 4.969e-19 J = 3,1 eV.
Postup: 1) λ = 400 nm = 400×10⁻⁹ m = 4.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 4.00e-07 m = 4.969e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 4.969e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 3,1 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 400 nm znamená větší energii. Z... | |
Elektron urychlený napětím 150 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 6, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.001e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 150 V = 2.403e-17 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 2.403e-17 J) = 6.617e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 6.617e-24 kg·m/s = 1.001e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 600 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 4, obměna hodnot) | Energie: 3.313e-19 J = 2,07 eV.
Postup: 1) λ = 600 nm = 600×10⁻⁹ m = 6.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 6.00e-07 m = 3.313e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 3.313e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 2,07 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 600 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 50 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 5, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.734e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 50 V = 8.010e-18 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 8.010e-18 J) = 3.820e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 3.820e-24 kg·m/s = 1.734e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(k... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 600 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 5, obměna hodnot) | Energie: 3.313e-19 J = 2,07 eV.
Postup: 1) λ = 600 nm = 600×10⁻⁹ m = 6.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 6.00e-07 m = 3.313e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 3.313e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 2,07 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 600 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 50 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 6, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.734e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 50 V = 8.010e-18 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 8.010e-18 J) = 3.820e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 3.820e-24 kg·m/s = 1.734e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(k... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 400 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 4, obměna hodnot) | Energie: 4.969e-19 J = 3,1 eV.
Postup: 1) λ = 400 nm = 400×10⁻⁹ m = 4.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 4.00e-07 m = 4.969e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 4.969e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 3,1 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 400 nm znamená větší energii. Z... | |
Elektron urychlený napětím 50 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 7, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.734e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 50 V = 8.010e-18 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 8.010e-18 J) = 3.820e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 3.820e-24 kg·m/s = 1.734e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(k... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 500 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 3, obměna hodnot) | Energie: 3.976e-19 J = 2,48 eV.
Postup: 1) λ = 500 nm = 500×10⁻⁹ m = 5.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 5.00e-07 m = 3.976e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 3.976e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 2,48 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 500 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 100 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 4, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.226e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 100 V = 1.602e-17 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 1.602e-17 J) = 5.403e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 5.403e-24 kg·m/s = 1.226e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 400 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 5, obměna hodnot) | Energie: 4.969e-19 J = 3,1 eV.
Postup: 1) λ = 400 nm = 400×10⁻⁹ m = 4.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 4.00e-07 m = 4.969e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 4.969e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 3,1 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 400 nm znamená větší energii. Z... | |
Elektron urychlený napětím 150 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 7, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.001e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 150 V = 2.403e-17 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 2.403e-17 J) = 6.617e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 6.617e-24 kg·m/s = 1.001e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 600 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 6, obměna hodnot) | Energie: 3.313e-19 J = 2,07 eV.
Postup: 1) λ = 600 nm = 600×10⁻⁹ m = 6.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 6.00e-07 m = 3.313e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 3.313e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 2,07 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 600 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 50 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 8, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.734e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 50 V = 8.010e-18 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 8.010e-18 J) = 3.820e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 3.820e-24 kg·m/s = 1.734e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(k... | |
Vypočítej energii fotonu o vlnové délce 600 nm v joulech i elektronvoltech. h = 6,626×10⁻³⁴ J·s, c = 3×10⁸ m/s. (zadání č. 7, obměna hodnot) | Energie: 3.313e-19 J = 2,07 eV.
Postup: 1) λ = 600 nm = 600×10⁻⁹ m = 6.00e-07 m. 2) E = h·c/λ = 6,626×10⁻³⁴ J·s · 3×10⁸ m/s / 6.00e-07 m = 3.313e-19 J. Jednotky: (J·s·m/s)/m = J. 3) Převod 1 eV = 1,602×10⁻¹⁹ J: E = 3.313e-19 J / 1,602×10⁻¹⁹ J/eV = 2,07 eV. 4) Kontrola: kratší vlnová délka 600 nm znamená větší energii.... | |
Elektron urychlený napětím 100 V: vypočítej jeho de Broglieovu vlnovou délku. m = 9,11×10⁻³¹ kg, e = 1,602×10⁻¹⁹ C, h = 6,626×10⁻³⁴ J·s. (zadání č. 5, obměna hodnot) | Vlnová délka: 1.226e-10 m.
Postup: 1) Kinetická energie E_k = e·U = 1,602×10⁻¹⁹ C · 100 V = 1.602e-17 J. Jednotky: C·V = J. 2) Hybnost p = √(2·m·E_k) = √(2 · 9,11×10⁻³¹ kg · 1.602e-17 J) = 5.403e-24 kg·m/s. Jednotky: √(kg·J) = kg·m/s. 3) λ = h/p = 6,626×10⁻³⁴ J·s / 5.403e-24 kg·m/s = 1.226e-10 m. Jednotky: (kg·m²/s)/(... |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.